Moc pěkný článek

Lenko, mám to podobně. A pro mnoho lidí jsem studený čumák. Tak ať!

Potřebuji kolem sebe větší bublinu a projevy dotykové náklonnosti šetřím. Ti, co mě mají rádi, to ví a proč se muchlat s neznámými?

Těkdy si to lidé špatně vykládají, ale říkám jim to na rovinu a je to tak fajn.

Od cizich

mi to taky desne vadi...nejblizsi kamaradky libam taky,jejich partneri to obcas nechapou,ale jinak s maximalne podat ruku nebo chlapsky prastit do ramene. Ale cizi lidi co me otlapkavaj,to je des..a naklani se bliz a bliz...brrr.Jedina vyjimka kdyz jsem v Polsku kam jezdim,tak tam se libaj vsichni,to jsem si zvykl.Jsou proste takovy srdecnejsi.

Já to mám také tak.

Doma jsme si jen podávali ruku, maximálně si dali pusu na tvář. Nějaké dvojité až trojité "Brežněvy" nepřicházely v úvahu. Dnes tvoří výjimku jen má žena, se kterou se objímám rád. S nikým jiným, ani s vlastními dospělými dětmi, nemám potřebu se při různých příležitostech (narozeniny a pod.) objímat, i když rodinné vztahy máme, troufám si říci, nadstandardní.

Jestli něco vyloženě nesnáším, tak to jsou lidi, kteří když s vámi mluví, mají potřebu neustále vás popleskávat hřbetem ruky. Nebo lidi, kteří se k vám při rozhovoru neustále přibližují a strkají vám svůj ksicht až pod nos a nedejbože, když jim k tomu ještě táhne z pusy jak z WC (kulantně řečeno, měl bych na to peprnější výraz).  

Re: Já to mám také tak.

Hrbetem ruky se snad lidi dotyka jen Vladimir Kroupa, ne? Ale mam kamarada a ten pri hovoru vzdy do osloveneho tak zlehka kloubama prstu zducha, avsak setrvale a to i kdyz mu dotycny venuje pozornost.

uplny souhlas

Take nechapu, proc kamaradi (muzi) maji potrebu se ruzne dotykat a poplacavat, pritom ted nemyslim poplacani po nejakem uspechu, ale i jen tak na rozloucenou, nebo, coz mi prijde ohavne, kdyz se divky pri louceni libaji s celou spolecnosti u stolu na usta. Zde chybi blici smajlik.

Dlouho, dlouho jsem se

vyrovnávala s anglosaským objímáním a tisknutím tváře na tvář při kašírovaném polibku. Ale už to zvládám. Svým přátelům přesto dál podávám ruku, protože jednak je to součástí našeho kulturního úzu a jednak oni ode mě stejně nic jiného neočekávají

Re: Dlouho, dlouho jsem se

Breznev s Husakem jsou ikony anglosaske kultury.

Brrr!

Taky mám poměrně velký osobní  prostor! Netýká se samozřejmě lidí nejbližších, ale  u mně to je i výchovou: Rodiče nepěstovali mazlení, dnes vím, že to nebylo správné a s vlastními dětmi si užívám. Ale aby mě popleskávali a olíbávali cizí??? Brrr!

já si teda taky

na nějaké přehnané vítání nepotrpím; navíc ještě strašně nemám ráda používání zdrobnělin jmen u dospělých (jediná výjimka jsou babičky); sice si taky připadám nepatřičně, když já jediná nepoužívám pro danou osobu zdrobnělinu jména, ale prostě si nemůžu pomoc

Re: já si teda taky

Moje řeč Terezičko

Hafefobie

Dobrý den,

ve Vašem případě se jedná o poměrně běžnou fobii, která se jmenuje hafefobie. Nejsou na to žádné prášky, ale několik sezení s psychoterapeutem by tomu mělo odpomoci. Takové rady jako, že "to zkuste překonat", jsou nebezpečné a mohou skončit až hysterickým záchvatem. Chce to pomalu a po kouskách. Když tak se ozvěte na mail. sokol2001@seznam.cz

Nejsi divná

Jen jsi introvert a samozřejmě v extrovertním světě, kde se očekává otevřenost k jiným, projevování se navenek atd. to může působit pro okolí divně. Je to prostě takový tvůj temperament, který tě bude stále doprovázet. S introverzí nebojuj, ber to jak to je a neřeš to. Problém je jen spíše v tom, že někdy okolí řeší někoho, kdo se nechová jako oni, ale to už je jejich věc, ne?

Nejste sama

Mi kapku pomohl experiment s lysohlávkami(za studentských let,cca 10let zpátky) a později citlivá přítelkyně.I tak nikdy nejsem iniciátorem "pusy" při seznamování s dívkami(ruku podat zvládnu)...Na taková děvčata,jako jste Vy,se musí citlivě a opatrně.Hezký den.petr.assam