- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Príde mi zvláštne, že večerný autobus do malomesta má jediného cestujúceho. Oplatí sa takú linku prevádzkovať?
Když byly synovi 2 roky (teď je mu 40), byli jsme na chalupě u známých. Neměli jsme tehdy auto, tak manžel jel na kole do Nového Města a já s klukem čekala na autobus.
Zastavilo auto se dvěma pány a nabídli mi odvoz, nastoupila jsem, ale celou cestu jsem trnula.
Těch 20 minut cesty bylo nekonečných. Rozumím Vám.
Více jak před 50 roky jsem krátkou pracoval v masokombinátě. Tehdy tam měli více aut. Jedno bylo zevnitř oplechované. Tím se svážely z JZD nutné porážky. Nemocné dobytče musel řidič přivézt živé nebo zabité. Zkrátka, když cestou viděl, že nedožije, zajel na boční cestu a zvíře podřízl. Jednou přivezl zabitou krávu. Bylo vidět, že ji zabil cestou, z korby auta ještě kapala krev. A měl k tomu tuto historku: Cestou vzal pohlednou stopařku. Povídali si a on zapomněl sledovat krávu. Když si na ni vzpomněl, pohlédl okénkem na korbu a zjistil, že kráva dodělává. Rychle zajel mezi stromy - zrovna jeli přes les. Dívce řekl, ať se nebojí, že jde o krávu. Sáhl za sedadlo, vytáhl nůž a běžel na korbu auta. Stihl to. Ovšem stopařka se nebyla schopna vyrovnat s tímto šokem.
Přesto bych vám radil: V noci nechoďte sama.
kdysi dávno se mi stalo něco podobnýho...je fakt, že se v člověku zastaví dušička a představí si hned ty nejhorší scénáře