Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Jak jsem chodila do dramaťáku

Jako malé dítě jsem byla cvičenou opičkou, jež na povel před celým příbuzenstvem recitovala předlouhé básničky, zpívala veselé i smutné písničky a trhavě sebou škubala na všechny strany do rytmu popu i folklóru.

Stejně jako v cirkuse jsem byla odměněna potleskem a nadšeným voláním: "Bravo! Bravo! Bellissima! O-pa-ko-vat! O-pa-ko-vat!" Po vhození čokoládového bonbonu do mé věčně hladové tlamičky mohli moji rodičové směle pokračovat v drezúře. Stejně jako houba jsem do sebe vsakovala všemožné říkanky, popěvky, tanečky, lidovky a pohádky, se kterými jsem později excelovala na rodinných oslavách v přestávce mezi dezertem a odpolední kávičkou. Milovala jsem být středem pozornosti a užívala si neústale vzrůstající úspěch, ale přesto jsem toužila dosáhnout něčeho víc.

Na základní škole se mi otevřely dveře do dramatického kroužku, který vyučovala zapálená umělkyně, jež jakoby vypadla z Kouzelné školy: růžolící kulaté tváře, upřímné modré oči, neposlušné zrzavé vlasy a pytlovité hábity nadouvající se pod mohutnými prsy, několika břichy a širokými boky. Na pohled milá žena, milující děti, zábavu a divadlo. Přesto nebyl náš amatérský spolek takový, jako jsem si ho vysnila. Místo abychom v maskách pobíhali sem a tam, učili se nazpaměť role a diskutovali nad scénářem, seděli jsme v kroužku a hráli tichou poštu, abychom se naučili dobře artikulovat. Zatímco já po dvouletém logopedickém trápení s eR dokázala brilantně vyslovit každý jazykolam, moji spolupracovníci huhňavě drmolili, polykali konce slov, přerušovali věty dlouhým "éhm" a mluvili buď hrozně rychle, nebo naopak příliš pomalu. Když jsme po dvou měsících stále zůstávali u Popokatepetlu a pana Kaplana, co plakal v kapli, ztratila trpělivost i slečna učitelka. Rozhodla, že na vánoční besídce zahrajeme pohádku O dvanácti měsíčkách. Nejschopnější děti dostaly roli, ve které se mluvilo, nenadané se staly živými stromy, větrem a ohňem. Kreativní! Já jsem pro svou vyřídilku obdržela roli záporňačky Marfuši. Vcítila jsem se na sto procent a přidala i pár sprostých slov pro dodání větší autentičnosti. Premiéra a zároveň derniéra se vydařila, uslzení páni rodičové tleskali ve stoje, děkovačka trvala několik minut a nám se třpytily v očích slzy. Jak krásné to bylo - stát na prknech, co znamenají svět, i když to bylo jen v místním kultůráku. Samozřejmě jsem ten pocit chtěla zažít znovu.

I nadále jsem tedy šla za svým snem. Pilnou a vytrvalou prací jsem se dostala do dramatického kroužku druhého stupně základní školy, i když jsem chodila teprve do třetí třídy (!). Přišla jsem zrovna v půli rozehrané hry O Popelce. Role už byly zcela obsazené (a to výhradně dívkami - včetně mužských postav) a na mě zbyla jen neoblíbená povinnost přiblížit nesoustředěnému divákovi skoky ve hře. Ano, stala jsem se vypravěčkou. Velmi jsem si toho vážila a doma neustále předčítala text dokola a dokola. Trénovala jsem, kdy má přijít delší ticho pro napětí a kdy naopak budu muset zrychlit a dodat rozvleklé hře tempo. V den D na Vánoční besídce jsem byla vyfiknutá do světle fialové halenky (přesněji odstín lila) s flitry a černé sukně. Eleganci doplňovaly tělové punčochy v páskových střevících. Celá jsem se leskla, a to především na čele. Zpocenýma rukama jsem svírala desky a profesionálně se culila na publikum, které jsem neviděla, poněvadž na mě byl namířen červený reflektor. Jemně jsem si odkašlala a vykřikla: "O Popelce!" Dál už všechno šlo jako po másle. Scéna za scénou, potlesk a jemná úklona.

Byla jsem prostě talent, kde jsou ty časy. S příchodem na gymnázium byly moje herecké ambice zadupány spolu s touhou vystupovat před lidmi a předávat jim energii a radost skrz mé geniální výkony.

Autor: Lenka Veverková | pátek 4.6.2010 15:45 | karma článku: 15,97 | přečteno: 2460x
  • Další články autora

Lenka Veverková

Co je pravda, a co ne? (Mlčení bobříků, Přísně tajné: Hrubá nemravnost)

... přemýšlím u inscenací Mlčení bobříků a Přísně tajné: Hrubá nemravnost. Autorem obou divadelních her je Tomáš Dianiška, který se při psaní nechal „inspirovat“ skutečnými osobnostmi, událostmi a celkovou atmosférou dané doby.

27.2.2017 v 17:47 | Karma: 12,83 | Přečteno: 758x | Diskuse| Kultura

Lenka Veverková

Taková ta dobře udělaná činohra

Ona ho miluje hluboce, on ji rozumně. Ona žárlí na ni a zlobí se na něho, on vyžírá ji a ona chce zpět své peníze. A on podřezává svině. Zní to jako spletitá hra osudu nebo jako námět mexické telenovely?

27.4.2016 v 9:10 | Karma: 11,59 | Přečteno: 532x | Diskuse| Kultura

Lenka Veverková

Takže vy budete kritička!

"A co vy studujete?" zeptal se mě se zájmem komisař, když jsem znovu neudělala zkoušku z autoškoly. "DAMU," přiznala jsem a hlas se mi klepal. "Tak to byste neměla bejt nervózní, ne?

26.4.2016 v 9:30 | Karma: 16,66 | Přečteno: 1030x | Diskuse| Osobní

Lenka Veverková

A žili šťastně až do smrti...

... říká se na konci skoro každé pohádky, aby byl happy end ještě umocněn a malé děti získaly pocit, že zlo zůstalo navždy poraženo a pravda a láska zvítězily nad lží a nenávistí. Ale bylo to tak doopravdy?

16.3.2016 v 18:28 | Karma: 10,80 | Přečteno: 579x | Diskuse| Kultura

Lenka Veverková

Jak jsem si vysnila terasu

Vyrostla jsem na vesnici. Obklopená přírodou jsem tudíž byla dennodenně. Každé ráno mě budilo kohoutí kokrhání a slunce, jež mohutně pražilo do mých oken situovaných na východ. Snídala jsem na zahradě, chodila jsem bosky

21.7.2015 v 14:45 | Karma: 25,54 | Přečteno: 3690x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Sudetští Němci na sjezdu pochválili dialog s Čechy. Zahráli i českou hymnu

18. května 2024  12:35

V sobotu, na druhém dni sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), které zastupuje zájmy...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Rakouské Zelené do eurovoleb povede mladá aktivistka. Je nezkušená a lže, zní

18. května 2024  11:55

Lídryně kandidátky rakouské vládní strany Zelení do Evropského parlamentu Lena Schillingová se od...

Nehoda kamionu na osm hodin zastavila provoz na D35 u Olomouce

18. května 2024  7:39,  aktualizováno  11:42

Kvůli nehodě kamionu byla dnes časně ráno uzavřena dálnice D35 u Olomouce-Nemilan ve směru na...

  • Počet článků 86
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 10069x
Impulzivní, nestálá a věčně nerozhodná. Má ráda kvalitní humor, kvalitní literaturu, kvalitní víno a svůj blog plný kvalitní nudy