Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

To, že mám díru v botě,

29. 06. 2014 14:11:37
zjistím vždy, až když začne pršet. V ten moment se mi ovšem ihned vybaví všechny ty dětské tábory, vlhko v holínkách i pod očima, začínající bolest v krku a nudle u nosu. Proč mi žádné boty nevydrží déle než jednu sezónu?
nejradši bych chodila boskynejradši bych chodila boskyLV

Nezáleží na tom, zda si koupím boty kvalitní či nekvalitní, ve slevě či za plnou cenu, praktické či zcela nepraktické, pohodlné či tlačící a rozdírající mi nohu do krve. Je jedno, jestli boty stály pár stovek nebo tři tisíce, jestli jsou značkové nebo ne. Po chvíli, která není konkrétně definovaná, má však alespoň jedna bota díru a já další jizvu na duši.

Botník je pro mě synonymem obludária, kde mé boty v různém stupni rozkladu spočívají na poličkách a vegetují, dokud je s pláčem neodnesu do kontejneru. Ráda bych byla jednou z těch marnivých žen, které mají desítky párů lodiček, střevíčků, kozaček, balerín, žabek, sněhulí, tenisek, mokasín, holínek, sandálků a dalších druhů, které ani neznám. Některým se prý ani nevejdou všechny páry do botníku, takže je mají vyskládané i různě po bytě. Jak to dělají, že jejich boty vypadají jako nové? Nosí je vůbec? Chodí jen po červených kobercích, které před nimi sluha v uniformě a naleštěných lakýrkách rozmotává, aby nešláply na studenou zem?

Sama se přitom nepovažuji za nikterak dobrodružného tvora, který by dennodenně riskoval život svůj a svých bot. S botami podnikám zcela normálné kroky k přepravě z místa A na místo B. Nutno podotknout, úsečka není jen parkoviště a sedadlo v první řadě Státní opery, kde bych jedné botě ulevila tím, že bych si přehodila nohu přes nohu. Mé cesty jsou zpříjemněné dlažebními kostkami, výmoly, loužemi, trávou, občasným blátem, deštěm, sněhem či skokem přes rozvodněný potok. Pokaždé, když se přede mnou objeví takováto překážka, snažím se balancovat mezi mým hrdinným já, které se snaží odprostit od vztahů k věcem a bere boty jako pouhou část ochrany nohou, a rozmazeným, holčičím já, které by si nejraději sedlo na houpačku a nechalo se zhoupnout na druhou stranu, aby si nezničilo botičky.

Nikdy jsem nebyla člověkem, který by se nechal omezovat tím, co má na těle či na noze. Nenechám si ujít zážitek jen proto, že jsem si vzala blbé boty. Přesto se ráno při jejich výběru snažím řidit alespoň matnou představou toho, co budu dělat. Nicméně můj život je stejně jako každý jiný nevyzpytatelný a nepředvídatelný.

Na jednu ze svých prvních schůzek jsem si oblékla šatičky a boty na vyšším podpatku, očekávajíc procházku a žvanění v kavárně, chlapec mě však, asi aby mě okouzlil, vzal sprejovat grafitti. V rumunském Banátu jsem procházela jeskynními dómy a hopsala nad propastmi v páskových botách z levného módního řetězce, neb mi průvodce řekl, že on sám to chodí v pantoflích. Když mi noha podklouzla a já skončila s obličejem pár centimetrů od ostrých kamenů, došlo mi, že jsem si měla vzít nejen trekingové boty, ale i helmu a chrániče. Na divadelní site specific projekty si bůh ví proč obouvám boty jak do Národního a poté hodinu chodím potmě lesem.

Když si odnáším z obchodu nové boty, v hlavě mi zní všechny ty rady milé prodavačky. "Každý den je otírejte vlhkým hadříkem, na nazouvání používejte lžíci, nastříkejte je sprejem proti barvení, vyživujte je voskem, kartáčujte je, impregnujte je, mažte je krémem, používejte vložky, zouvejte si je opatrně..." Mám pocit, že si domů nesu dítě nebo malé koťátko, o které se musím neustále starat a opatrovat ho. Já chci ale jenom boty!

Autor: Lenka Veverková | neděle 29.6.2014 14:11 | karma článku: 18.73 | přečteno: 1023x

Další články blogera

Lenka Veverková

Co je pravda, a co ne? (Mlčení bobříků, Přísně tajné: Hrubá nemravnost)

... přemýšlím u inscenací Mlčení bobříků a Přísně tajné: Hrubá nemravnost. Autorem obou divadelních her je Tomáš Dianiška, který se při psaní nechal „inspirovat“ skutečnými osobnostmi, událostmi a celkovou atmosférou dané doby.

27.2.2017 v 17:47 | Karma článku: 10.28 | Přečteno: 448 | Diskuse

Lenka Veverková

Taková ta dobře udělaná činohra

Ona ho miluje hluboce, on ji rozumně. Ona žárlí na ni a zlobí se na něho, on vyžírá ji a ona chce zpět své peníze. A on podřezává svině. Zní to jako spletitá hra osudu nebo jako námět mexické telenovely?

27.4.2016 v 9:10 | Karma článku: 10.15 | Přečteno: 393 | Diskuse

Lenka Veverková

Takže vy budete kritička!

"A co vy studujete?" zeptal se mě se zájmem komisař, když jsem znovu neudělala zkoušku z autoškoly. "DAMU," přiznala jsem a hlas se mi klepal. "Tak to byste neměla bejt nervózní, ne?

26.4.2016 v 9:30 | Karma článku: 13.74 | Přečteno: 832 | Diskuse

Lenka Veverková

A žili šťastně až do smrti...

... říká se na konci skoro každé pohádky, aby byl happy end ještě umocněn a malé děti získaly pocit, že zlo zůstalo navždy poraženo a pravda a láska zvítězily nad lží a nenávistí. Ale bylo to tak doopravdy?

16.3.2016 v 18:28 | Karma článku: 8.48 | Přečteno: 461 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Edna Nová

Jedinečná nabídka sexu (65 plus)

Tak se mě lidé ptají, jak mi jde seznamování... No báječně, moji milí a drazí. Dostávám jedinečné nabídky k sexu (jako včera od muže 60 plus). Omlouvám se, ale mládeži a citlivým povahám nepřístupno

24.8.2017 v 8:42 | Karma článku: 25.23 | Přečteno: 2936 | Diskuse

Klára Bártová

Ester (39): Dnes nechápu, jak jsem to mohla přežít!

Velmi silný a inspirativní příběh, který stojí za přečtení. Žena, která si prošla peklem závislostí a vše ustála. Byla doba, kdy ji zbýval měsíc života a ona to dokázala zvrátit. Nyní se rozhodla promluvit.

22.8.2017 v 12:31 | Karma článku: 15.69 | Přečteno: 975 | Diskuse

Edna Nová

O těžké depresi (teď už vím, že zbláznit se může každý)

Zbláznit se může každý. Jako vážně. Trochu mě zaráží, že si stále někteří lidé myslí, že deprese je něco jako špatná nálada. O depresi mluvím hodně, protože deprese neznamená, že jsem přecitlivěla chudinka bez sebevědomí.

21.8.2017 v 16:15 | Karma článku: 36.84 | Přečteno: 4206 | Diskuse

Edna Nová

Mé představy o ideálním muži (aneb jak si z blogu udělat seznamku)

No tak představovat si ta holka může ledacos. Aby to taky nepřepískla a nezůstala na ocet. Čeká snad prince na bílém koni?! A nejhorší jsou ty trapné pětatřicítky, které spolkly všechnu moudrost. Doufám, že tak dalece ještě nejsem

21.8.2017 v 8:18 | Karma článku: 30.65 | Přečteno: 2434 | Diskuse

Jitka Štanclová

Machruješ a neumíš ani pověsit prádlo!

Je až s podivem, co se člověku po létech vybaví, když vidí někoho věšet prádlo. Už za mého mládí platilo, že nejlepší aviváž je čerstvý vzduch a nejlepší žehlička je svěží vítr. A taky to, jak prádlo pověsíte.

20.8.2017 v 19:49 | Karma článku: 22.57 | Přečteno: 952 | Diskuse
Počet článků 203 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4194

Impulzivní, nestálá a věčně nerozhodná. Má ráda kvalitní humor, kvalitní literaturu, kvalitní víno a svůj blog plný kvalitní nudy





TOPlist

 

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.