Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Sam Javanrouh a jeho každodenní dávka fotek

Fotoblogy, tedy osobní stránky sloužící ke zveřejňování vlastních fotogragií, začaly vznikat už kolem roku 2000. Sam Javanrouh začal až o tři roky později, ale proslavil se nejvíce. Každý den, už skoro pět let vkládá na svou stránku jednu fotku – makra, portréty, přírodní motivy, fotky domů a běžných věcí, které ho obklopují.

the rooms | May 03, 2008Sam Javanrouh

Pětatřicetiletý Sam Javanrouh se narodil v Teheránu. Do Kanady přišel v roce 1999, a protože se mu stýskalo po rodině, snažil se zůstat s nimi ve styku pomocí fotek, které jim posílal. A netrvalo dlouho a napadlo ho, že by si založil vlastní stránku plnou svých vizuálních dojmů. Počet návštěvníků byl zezačátku jen pár desítek, ale v příštích měsících se vyšplhal na několik tisíc. Pro Sama je fotografování vášní – nosí sebou foťák všude a snaží se nacházet zajímavé objekty mezi všedními věcmi, které ho obklopují, když jde z práce / do práce / na procházku nebo třeba na poštu. Sam samozřejmě přiznává, že někdy ho povinnost fotit každý den něco nového a zajímavého velmi unavuje. Ale právě tato pravidelnost láká každodenně příchozí z celého světa na jeho stránky.


Pro zvětšení klikněte na fotku pravým tlačítkem a zvolte „Zobrazit obrázek“.

Tento koníček naučil Sama více si všímat svého okolí. Hledat detaily, hezké věci a drobnosti, které jsou kolem nás a my je ignorujeme. Možná jste si všimli, že ve městě, kde žijete, nenafotíte tak poutavé snímky, jako když se ocitnete někde v zahraničí. Myslím, že věci, které nás obklopují, nám nevědomky připadají obyčejné až nezajímavé. Velmi se pak divíme, že návštěva dokáže vykouzlit úžasné fotky ulic a míst pro nás tak všedních. Patrně by pomohlo méně spěchat a více se rozhlížet.

Pro zvětšení klikněte na fotku pravým tlačítkem a zvolte „Zobrazit obrázek“.

Když se podíváte na nejstarší Samovo fotky z roku 2003 a porovnáte je s těmi aktuálními, uvidíte jasné zlepšení jak po technické stránce, tak po stránce vývoje Samova zorného úhlu. K fotografování už se dostal jako malý. V deseti letech dostal první foťák, v šestnácti tomuto koníčku naprosto propadl. V Torontu fotí většinou na cestě z práce, o víkendu hledá nové lokality. Nejvíce ho láká snímání architektury a hry světla a stínů. K focení používá tři roky starý Canon Digital Rebel XT, všechny fotografie následně upravuje ve Photoshopu, ale upozorňuje: čím méně úprav, tím větší kvalita.

Pro zvětšení klikněte na fotku pravým tlačítkem a zvolte „Zobrazit obrázek“.

Dnes žije Sam se svou manželkou Talayeh v Torontu a je tvůrčím ředitelem designerské firmy Optix. Vydal dvě knihy, v roce 2007 získal cenu za nejlepší photoblog, jeho fotografie byly uveřejněny ve spoustě novin a časopisů, pořádal několik svých výstav. Sam se stále snaží být lepším fotografem a splnit tak vysoká očekávání svých fanoušků. Je důkazem toho, že když se svému koníčku budete věnovat stejně zapáleně a pečlivě jako on, může se stát vaší prací a proslaví vás.

Pro zvětšení klikněte na fotku pravým tlačítkem a zvolte „Zobrazit obrázek“.

Pro zvětšení klikněte na fotku pravým tlačítkem a zvolte „Zobrazit obrázek“.

Užitečné odkazy:

Samova osobní stránka

Sam na Flickr.com

Panoramata

Knihy Sama Javanrouha

firma Optix

TIP!: Sam vypráví jak ke svému koníčku přišel.


Pro zvětšení klikněte na fotku pravým tlačítkem a... dyť už to znáte...

Autor: Lenka Veverková | sobota 3.5.2008 13:57 | karma článku: 14,57 | přečteno: 1721x
  • Další články autora

Lenka Veverková

Co je pravda, a co ne? (Mlčení bobříků, Přísně tajné: Hrubá nemravnost)

... přemýšlím u inscenací Mlčení bobříků a Přísně tajné: Hrubá nemravnost. Autorem obou divadelních her je Tomáš Dianiška, který se při psaní nechal „inspirovat“ skutečnými osobnostmi, událostmi a celkovou atmosférou dané doby.

27.2.2017 v 17:47 | Karma: 12,83 | Přečteno: 757x | Diskuse| Kultura

Lenka Veverková

Taková ta dobře udělaná činohra

Ona ho miluje hluboce, on ji rozumně. Ona žárlí na ni a zlobí se na něho, on vyžírá ji a ona chce zpět své peníze. A on podřezává svině. Zní to jako spletitá hra osudu nebo jako námět mexické telenovely?

27.4.2016 v 9:10 | Karma: 11,59 | Přečteno: 531x | Diskuse| Kultura

Lenka Veverková

Takže vy budete kritička!

"A co vy studujete?" zeptal se mě se zájmem komisař, když jsem znovu neudělala zkoušku z autoškoly. "DAMU," přiznala jsem a hlas se mi klepal. "Tak to byste neměla bejt nervózní, ne?

26.4.2016 v 9:30 | Karma: 16,66 | Přečteno: 1028x | Diskuse| Osobní

Lenka Veverková

A žili šťastně až do smrti...

... říká se na konci skoro každé pohádky, aby byl happy end ještě umocněn a malé děti získaly pocit, že zlo zůstalo navždy poraženo a pravda a láska zvítězily nad lží a nenávistí. Ale bylo to tak doopravdy?

16.3.2016 v 18:28 | Karma: 10,80 | Přečteno: 577x | Diskuse| Kultura

Lenka Veverková

Jak jsem si vysnila terasu

Vyrostla jsem na vesnici. Obklopená přírodou jsem tudíž byla dennodenně. Každé ráno mě budilo kohoutí kokrhání a slunce, jež mohutně pražilo do mých oken situovaných na východ. Snídala jsem na zahradě, chodila jsem bosky

21.7.2015 v 14:45 | Karma: 25,54 | Přečteno: 3687x | Diskuse| Ostatní

Lenka Veverková

Padající punčocháče

patří mezi typické holčičí problémy, které muži prostě nikdy nepochopí. Pominu-li transsexuály a travestity, málokterý chlap si dokáže představit ten pocit, když vám padají punčocháče. 

12.6.2015 v 8:38 | Karma: 29,76 | Přečteno: 3419x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Veverková

Nemáš u sebe náhodou...?

kapesník, tužku na oči, balzám na rty, pinzetu, propisku, lihovku, papír, nůžky, pilník, učebnici, pití, svačinu, zápisník, šátek, šálu, rukavice, vložky, tampón, dezinfekci, zubní nit, parfém, flashku, provázek, gaffu, lepidlo, žvýkačku, pravítko, slovník, svetr, svorku, lžičku, vidličku, příbor, kapesní nůž, igelitový pytlík, bonbón, něco sladkýho, prášek na bolení hlavy, deštník a nebo taky gumičku?

12.12.2014 v 9:30 | Karma: 29,54 | Přečteno: 5115x | Diskuse| Osobní

Lenka Veverková

Ta malá babička, co prodává růže

Ta malá svraštělá babička, co postává u podchodu a chvěje se zimou. Ta malá vrásčitá chvějící se babička, jejíž oči na mě zeširoka hledí. A já se jim vyhýbám, seč můžu. U kotníku má igelitku naplněnou desítkami růží. V ruce drží jednu, zabalenou v papíře. Chvěje se. Růže i babička. I kdybych se jí snažila vyhnout, vykoukne na mě znenadání u hlavní pošty. Malá, nepřehlédnutelná babička, jež nemluví, neprosí, nenaléhá. Mlčky stojí a klepe se.

4.12.2014 v 16:45 | Karma: 22,20 | Přečteno: 2534x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Veverková

Návštěva

A: Tak jsme tady. Tady je záchod. Tady koupelna. Támhle kuchyň. Ložnice tady. Ani se nezouvejte. A nebo jo, víte co, venku sněžilo. Vodu. Dáte si? Mám studenou i teplou.

13.11.2014 v 9:00 | Karma: 33,00 | Přečteno: 3406x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Veverková

V tramvaji č. 16

Od té doby, co nepracuju ve čtyřce bez ubrusů, jsem ztratila poměrně častý kontakt s hloupými a omezenými lidmi. Proto mě vždy o to více vyvede z míry situace, kdy někdo takový vstoupí do mé pravdoláskařské bubliny, v níž nikdo nevolí komunisty, nemá rád Dana Landu a všichni používají slova děkuju a prosím.

18.9.2014 v 17:30 | Karma: 36,41 | Přečteno: 6607x | Diskuse| Cestování

Lenka Veverková

Jak jsem se bála o svůj život

oproti svým kamarádkám si připadám jako hrdinka. Často mi s očima na vrch hlavy vypráví, jak se bály jít v noci domů temnou ulicí či nechodí večer do určitých částí města. Každého kolemjdoucího muže považují za vraha nebo násilníka, projíždějící auto jako schránku na únos. Jejich přítelové na ně čekají na tramvajových zastávkách nebo rovnou před vstupními dveřmi jejich domovů. Jejich rodiče jim volají, jestli dorazily v pořádku domů.

16.8.2014 v 8:28 | Karma: 22,82 | Přečteno: 2052x | Diskuse| Osobní

Lenka Veverková

Dneska už se tomu jen směju

říkám vždy, když uplyne přibližne týden nebo pět let poté, co se mi stane nějaký trapas. Situace se nejdříve zdá hrozná tak, že bych nejraději schovala hlavu pod peřinu a nevylezla do té doby, než všichni zapomenou, že jsem kdy existovala. Po pár hodinách, když můj obličej již nevypadá jako popálenina 2. stupně, jsem schopná přestat se litovat a sebemrskačsky si celou historku přehrávat znovu a znovu. Když jsou rány mého sebevědomí zhojené, píšu na blog.

15.8.2014 v 18:20 | Karma: 25,34 | Přečteno: 2355x | Diskuse| Věda

Lenka Veverková

Výstupy na vrchol,

ať už v jakémkoli slova smyslu, jsou mou oblíbenou činností. Po cestě se potím, vzdychám a úpím. Vytrvale se dožaduji odpovědi na otázku "Kdy už?", trochu nadávám, ale zároveň se vše snažím brát s úsměvem a upínat své myšlenky na to, až tam konečně budu! Na vrcholu! A dám si za odměnu tatranku! A konečně svlažím své hrdlo studenou vodou nebo teplým čajem. Ať už tam jsme!

1.7.2014 v 9:26 | Karma: 14,57 | Přečteno: 812x | Diskuse| Cestování

Lenka Veverková

Jak jsme jely z Glasgow

Dlouhé cesty autobusem mi nikterak nevadí. V autobuse dělám mnoho činností, které bych doma nedělala, protože bych prostě, jak se tak říká, neměla čas. V autobuse si čtu. V autobuse koukám na filmy. V autobuse píšu.

30.6.2014 v 9:11 | Karma: 16,37 | Přečteno: 831x | Diskuse| Cestování

Lenka Veverková

To, že mám díru v botě,

zjistím vždy, až když začne pršet. V ten moment se mi ovšem ihned vybaví všechny ty dětské tábory, vlhko v holínkách i pod očima, začínající bolest v krku a nudle u nosu. Proč mi žádné boty nevydrží déle než jednu sezónu?

29.6.2014 v 14:11 | Karma: 20,37 | Přečteno: 1117x | Diskuse| Ona

Lenka Veverková

Jak jsem chtěla jít k psycholožce

Na každýho to jednou padne. Smuténka a pocit, že dneska je to fakt na hovno a spáchat sebevraždu je jediný rozumný řešení. Někdo to řeší heslem ráno moudřejší večera a jde se prostě vyspat, jiný si nalije o trochu víc rumu do čaje. Někdo zavolá kamarádce a popláče si na rameni, jiný prostě nemá čas takové blbosti řešit. V moderní době je ale časté, že prostě jdete k psychologovi.

28.6.2014 v 12:10 | Karma: 39,59 | Přečteno: 11670x | Diskuse| Ona

Lenka Veverková

Jak jsem málem nejela na výlet

Vzhledem k tomu, že tento článek píšu již ve vlaku, můžeme si všichni zhluboka oddechnout a otřít pot z čela již u úvodních řádků. Pointa, nepointa, na svůj oblíbený film se koukáte stále dokola, i když už víte, jak dopadne. Nicméně, abych udržela jakési potenciální napětí, dosadila jsem do fejetonu detektivní zápletku a čtenáři se tak mohou po vzoru poručíka Colomba či majora Zemana ponořit do pátrání.

27.5.2014 v 12:40 | Karma: 13,10 | Přečteno: 1514x | Diskuse| Osobní

Lenka Veverková

Když nemůžu usnout

vstanu z postele a vyndám baterku z tikajících hodin. Když nemůžu usnout, vstanu, v koupelně si natočím vodu do sklenice a vypiju ji. Když nemůžu usnout, zatáhnu závěsy na okně. Když nemůžu usnout, vypnu notebook, protože mě ruší tři žlutozelená miniaturní světýlka úsporného režimu. Vypnu i televizi, na které malý červený puntík svítí jako reflektor.

25.4.2014 v 10:50 | Karma: 18,19 | Přečteno: 1451x | Diskuse| Ostatní

Lenka Veverková

Jak jsem spustila alarm

V poslední době se mi až příliš často stává, že chci schovat hlavu do písku, otočit se na podpatku a zmizet, nikdy se nevrátit a spálit po sobě mosty. Do bezvědomí se ztrapňuji až příliš často. Jsem pro každou legraci a nevadí mi být veselým kašpárkem pro pobavení vícečlenného kolektivu, ale čeho je moc, toho je občas příliš.

11.4.2014 v 12:20 | Karma: 16,46 | Přečteno: 1041x | Diskuse| Osobní

Lenka Veverková

Dál to nepojede

řekl řidič, vystoupil z autobusu a začal něco kutit venku. Ostatní cestující se po sobě vyděšeně koukali a začali vytahovat mobilní telefony, já si otevřela notebook, abych napsala tento článek.

4.2.2014 v 17:36 | Karma: 15,76 | Přečteno: 1155x | Diskuse| Cestování
  • Počet článků 86
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 10069x
Impulzivní, nestálá a věčně nerozhodná. Má ráda kvalitní humor, kvalitní literaturu, kvalitní víno a svůj blog plný kvalitní nudy