Jak jsem dofotila

9. 04. 2013 19:20:46
Láska k umění mnohdy navodí pocit, že i vy jste talentovaní. Nač jen pasivně přijímat, tleskat a s úžasem hledět? Je třeba také tvořit! Projevit se skrze hudbu, film, divadlo, fotografii, báseň, tanec, sochu, obraz, instalaci, román, tapiserii či patchwork...
Doppler (režie: L. Dušková)
Doppler (režie: L. Dušková)LV

I já občas zaváhám a naivně zapřemýšlím, nejsem-li obdařena. Nemám já náhodou špetku nadání, abych mohla světu ukázat, co ve mě doopravdy je? Zkoušela jsem již mnoho cest, které se však ukázaly jako nikam nevedoucí. Dětství jsem strávila se slepenými prsty, v pahýlcích vteřinové lepidlo a přede mnou koláže, muchláže a roláže. Tváře pocákané od barev z vodovek i temper, oblečení počmárané od fix. Snažila jsem se zpívat ve sboru, tančit balet, hrát a nepřehrávat v dětském dramaťáku i fotit zrcadlovkou sebe i ostatní. Nic však nebylo to pravé ořechové, spíš to bylo takříkajíc nemastné, neslané.

I přesto všechno zkouším vykřesat maximum z toho mála, čím jsem byla obdařena. Mým posledním naivním krokem do neznáma bylo focení divadla. Chtěla jsem zachytit nezachytitelné. Udržet ve hmatatelné vzpomínce to, co se již nikdy nezopakuje. Zaznamenat představení i s jeho zvláštní poetikou, ať už snovou, drsnou, dechberoucí či zcela chybějící.

IMG_6714amini.jpg

Povzbuzena kladným hodnocením mých fotografií z divadelního festivalu, jsem si v hlavě stále dokola pohrávala s myšlenkou, že tohle by mi možná šlo, že tohle by mě možná bavilo, že tohle by se mi možná líbilo... Už jsem skoro zapomněla, že poslední den festivalu mi fotoaparát trochu špatně zaostřoval a baterky se vybíjely na můj vkus až příliš rychle. Stále jsem si říkala: zrcadlovka mě nestála pár haléřů, musí něco vydržet. A baterky? Vždť mám dvě, jedna se může nabíjet, zatímco budu používat tu druhou.

Onoho osudného dne ráno jsem si uvědomila, že bych se měla pokusit vyfotit pár fotek, ještě než představení vůbec začne. Vybité baterky jsem nabila. Jaké bylo mé hrůzné zjištění, když po vyfocení několika snímků, fotoaparát opět hlásil, že baterie je vybitá. Chtělo se mi omdlít. Druhá baterie na tom byla ještě hůře. S ní se fotoaparát ani nezapnul. Chtělo se mi lehnout si na zem a bušit pěstičkama. Nicméně ovládla jsem se a vymyslela zoufalecký plán. Sednu si někam k zásuvce a baterii budu co chvíli nabíjet.

Ani jsem nechtěla přemýšlet o tom, co budu dělat, když v sále nebude zásuvka. Musí tam být. Jinak se rozbrečím.IMG_6704amini.jpg

Naštěstí tam byla a dokonce kousek od první řady na kraji. Usedla jsem a rychle nabíjela. Byla jsem rudá, nervózní a vzteklá. Styděla jsem se za svůj troufalý nápad. Jak chci něco fotit, když na to nemám ani techniku? Představení začalo. Velmi intimní a tichý začátek, navíc v potemnělém světle. Snažila jsem se zaostřit, ale marně. Každé cvaknutí pro mě bylo jako startovní výstřel, rána z děla, poplašná siréna, naléhavý výkřik o pomoc či vytí vlků uprostřed noci. Po každém takovém zvuku jsem chtěla zmizet pod sedačku, padnout na kolena, přikrýt si hlavu rukama a čekat na závěrečný potlesk, který mě vysvobodí.

Nicméně nutno poznamenat, že jsem se nevzdávala. Vytrvale jsem se snažila vyfotit alespoň něco, než se mi vybije baterie, což se stávalo vždy po pěti až deseti fotkách. Potila jsem se jako nikdy. Vyschlo mi v krku. Hlava se mi točila. Přesto jsem co chvíli přiložila fotoaparát k oku za orosenými brýlemi a snažila se v té všudypřítomné tmě najít herce. Zaostřit a vyfotit. Vyndat baterku, chvíli čekat, baterku vrátit, snažit se fotit. Představení jsem ani nevnímala.

Ze sálu jsem se vypotácela celá bledá. "Už nikdy nebudu fotit divadlo!" plačtivě jsem se svěřovala své kamarádce do telefonu. Za chvíli vyšla režisérka: "Tak co? Jak se ti to fotilo?" "No..." váhavě jsem začala. "Bylo to hodně tmavý, co? Pohádali jsme se s osvětlovačem, svítil to úplně blbě." "Bylo to dost tmavý, to jo!" nemohla jsem než souhlasit. Svedu můj neúspěch na osvětlovače? Raději jsem mlčela a styděla se.

Autor: Lenka Veverková | úterý 9.4.2013 19:20 | karma článku: 14.00 | přečteno: 1643x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 11.67 | Přečteno: 197 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 12.44 | Přečteno: 1258 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.33 | Přečteno: 465 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.92 | Přečteno: 297 |

Jiří Kačír

Recenze hry Baldur's Gate 3 a nových pravidel D&D 5E

Baldurs Gate 3 je RPG hra postavená na pravidlech Dungeons & Dragons, konkrétně na jejich nejnovější verzi 5E. Oproti verzím 3.5 a 4.0, které se používaly někdy od roku 2000 až do teď, se ve verzi 5E provedla spousta změn.

17.3.2024 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3976

Impulzivní, nestálá a věčně nerozhodná. Má ráda kvalitní humor, kvalitní literaturu, kvalitní víno a svůj blog plný kvalitní nudy





TOPlist

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...