Jak jsem začala chodit do posilovny

5. 03. 2013 17:04:37
Sama to nechápu. Neprohrála jsem žádnou sázku, ani mi nikdo nedržel u hlavy revolver. Sama od sebe, z vlastní vůle jsem se v letním semestru přihlásila na dva tělocviky, přičemž povinný nemáme ani jeden. Kondiční cvičení a posilovna. Plán byl jasný: ve středu získám potřebnou výdrž a ve čtvrtek svaly.
můj sportovní luk
můj sportovní luk

Tento záměr skvěle korespondoval s poměrně častým běháním, které provozuji, když nefouká příliš studený vítr, neprší, není kluzko, zima, horko, dusno, nebolí mě hlava, ruce, nohy, břicho či nemám na práci něco lepšího od mytí nádobí, uklízení skříně po sledování více či méně vtipných videí nebo psaní na blog.

"Kalokagathia, kalokagathia," opakovala jsem si jako v transu s vidinou toho, že už nebudu jen chytrá, milá a okouzlující, ale i krásná. Žádný rozteklý pudink, sulc či špíčky, ale svaly získané pílí, potem a dřinou.

Na první hodinu jsem samozřejmě přišla pozdě. Obličej rudý studem i vynaloženou námahou, zpocená jsem byla již dopředu. Rychle jsem se převlékla do sportovního. Mému oblečku dominovalo tričko s lebkou, kterým jsem chtěla ukázat, že i já - něžná květinka - umím být drsná a jít do "posilky" mezi nařachané chlapáky. Avšak byla to jen póza, prozradil mě můj třesoucí se hlas, jímž jsem koktala omluvu: "Pardón, já jdu pozdě a navíc jsem tady prvně." "To je jedno, nikdo z nás tady není učitel," ozvalo se z úst vysokého, vyhublého kluka. Kromě něj byla v místnosti ještě křehká slečna a další hubeňour. "Rozvič se, však on za chvíli přijde," poradil mi ještě. Na tento povel jsem začala trochu poskakovat a protahovat se. Připadala jsem si směšně, trapně a hlavně blbě.

Naštěstí se učitel za chvíli opravdu objevil. Uklidnilo mě, že to nebyl žádný steroidový, nagelovaný cvičenec v síťovaném tílku a upnutých kraťasech, ale spíše typ "svaly jsem získal lezením po horách, stavěním domů, pravidelným zachraňováním dětí z hořících domů a každodenními kliky a přítahy na tyči ráno před otevřeným oknem". Byla jsem také vděčná, že nám nenavrhl, abychom mu říkali kouči, trenére či zdrobnělinou jeho křestního jména. Znovu a lépe jsme se rozcvičili a poté se učitel zeptal na pár otázek ohledně svalů. V poslední vteřině jsem zastavila svou pravici, která už už vystřelila, abych se přihlásila, že odpověď vím, znám, no tak, prosím, chci to říct. Kousla jsem se do rtu, napočítala do tří a s klidem na vše odpověděla. Teorie mi vskutku šla, praxe však trochu pokulhávala.

"Jsem v posilovně poprvé a nevím ani, jak se který přístroj používá," přiznala jsem se hned na počátku, abych předešla výsměchu. Nevyšlo to. Mým prvním úkolem bylo sednout si na jakousi lavici, dát ruce vzhůru, chytit kinklající se tyč a stáhnout ji oběma rukama dolů. A zase ji vytáhnout nahoru. A zase dolů. Nevím, kde byl problém, ale tyč jsem si pořád házela na hlavu, místo abych jí ladně za zády pohybovala. "Musíte sedět rovně a nohy mít na zemi," poradil mi učitel. Vesele jsem se smála. Nic jiného mi nezbývalo. Do hlavy jsem se praštila dvanáctkrát ve třech opakováních.

Další přístroj byl zaměřen na prsní svaly. Ruce jsem zahákla daleko od sebe a snažila se je přitáhnout k sobě. Mučící nástroj mi to odmítal dovolit, nicméně překonala jsem se a se zatnutím zubů jsem vše zvládla. "Teď by tě mělo bolet tady," řekl učitel a ukázal si na hruď. Už nebyl důvod mi vykat, byla jsem totálně znemožněná. Abych situaci dodala patřičné kouzlo, přiznala jsem se: "Tak tam mě vůbec nebolí, bolí mě ruce," "Tos to měla špatně nastavený," dostal ze sebe po chvilkovém záchvatu smíchu můj učitel.

Naposledy nohy. Moje silná stránka, neběhám přece nadarmo. Sedla jsem si opět na lavici a měla nohama zatlačit kamsi. "Je to nějaký rozbitý, vůbec to nejde. Zapněte to někdo," prohlásila jsem. Všichni se na sebe podívali a jeden z hubeňourů dal pryč závaží, což jsem nepostřehla. "Už to jde, už to jde, ale je to nějaký lehký, dejte tam nějaký závaží!" přikázala jsem s radostí v hlase, neb toto mi šlo na jedničku. "Aha, to závaží tam předtím bylo, co?" vší silou jsem se zapřela a párkrát cvik provedla. "Jdeme radši zpátky na podložku posilovat břicho," uznal učitel. Většího tragéda za svou kariéru ještě asi neviděl. Plácala jsem se na podložce jako leklá ryba a snažila se udržet nohy nahoře, zatímco jsem se nesměla lopatkami dotýkat země.

"Bolelo vás něco po té minulé hodině?" zeptal se mě učitel další týden a nenápadně se vrátil k vykání. "Ne, vůbec..." odpověděl jsem. "To je dobře!" měl ze mě upřímnou radost. Nemohla jsem ho nechat žít v iluzi. "Já si myslím, že jsem všechno dělala tak blbě, že se cviky absolutně minuly účinkem..." "Třeba ti to půjde dneska líp," zadoufal on.

Autor: Lenka Veverková | úterý 5.3.2013 17:04 | karma článku: 34.36 | přečteno: 6932x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Sport

Petr Těthal

Pavel Kousal – skrytý „poklad“, zatím jen v ELH?

Sparta letos naplňuje očekávání a její hráči taktéž. Mě asi nejvíc překvapil Pavel Kousal. A to svojí komplexností a vlivem na hru.

27.3.2024 v 14:37 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse

Petr Těthal

MS v ledním hokeji divize IIIA

V Kyrgyzstánu se konalo MS jedné z nižších divizí (divize IIIA), pojďme se na tento turnaj podívat malinko blíž.

19.3.2024 v 14:44 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 199 | Diskuse

Petr Mašín

Iron Dad – První nádech svobody

První kapitola mé cesty na dlouhý triatlonový závod, Iron Man. O mém bezstarostném dětství a prvním horském kole, díky kterému jsem pochopil, že v životě budu chtít dál a výš.

16.3.2024 v 15:29 | Karma článku: 10.38 | Přečteno: 136 | Diskuse

Milan Macho

Fotbalové nůžky se rozevírají

Budíček! Probuďme se ze snu, že se úroveň české fotbalové ligy nějak výrazně zvedla. Fakta z Evropské ligy: Liverpool – Sparta 11:2, AC Milán – Slavia 7:3. Smutný rezultát měření sil zástupců české ligy s anglickými a italskými.

15.3.2024 v 19:22 | Karma článku: 14.22 | Přečteno: 330 | Diskuse

Petr Těthal

Play-off, baráž, systém prolínání soutěží… Co je nejvíce fér?

V ELH započaly vyřazovací boje. A jako každý rok zároveň s nimi začala debata o tom, kolik týmů by mělo postoupit do play-off a samozřejmě se stočí i řeč na baráž. 100 lidí = 100 názorů. Tady je ten můj.

15.3.2024 v 13:35 | Karma článku: 5.13 | Přečteno: 148 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3976

Impulzivní, nestálá a věčně nerozhodná. Má ráda kvalitní humor, kvalitní literaturu, kvalitní víno a svůj blog plný kvalitní nudy





TOPlist

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...