Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

SPAM: Another Brick: “Zážitek z hudby nepopíšeš v metaforách...

rozhovor s Vladimírem 518, Ondřejem Anděrou a Davidem Vrbíkem o SPAMu, audiovizuálním projektu, jenž máte možnost 26. února vidět v Sukově síni v pražském Rudolfinu.

Co je to projekt SPAM: Another Brick? Co má za cíl?

V518: Projekt SPAM vznikl jako vývojářská platforma pro práci se synchronizací zvuku, videoobrazu, laseru a eventuálně i světelné techniky. SPAM je nevyžádaná informace, stejně jako tenhle projekt je svým způsobem nevyžádaný a neočekávaný.

Sifon: Jeho cílem je výzkum uměleckých možností co se týče audiovizuálních a dramatických útvarů, pokus o hledání nových médií a nalezení nový formy v umění.
Zásadní je pro nás spíše vlastní nadšení než všeobecný sdělení. Každý SPAM má jiné téma a novou cestu. Je to spíše o instinktech a o tom, že zážitek z hudby nepopíšeš v metaforách. Jsem rád, když se tělo napojuje na rytmus a vzniká individuální euforie.

Čím se projekt liší od předchozích SPAMů? V čem zůstane stejný?

V518: Stejný zůstává slovník, forma. Výrazně se změnil obsah. Karel Gott Prager je obsahově zasvěcen svému tématu a první SPAM měl v sobě jistou urban linii. Nyní nás čeká další událost, další krok, další cihla pro naší světelnou architekturu. Je to představení Another Brick, které vytváříme na míru Sukově síni v Rudolfinu. Another Brick je komponovaný útvar, obsahující některé fragmenty z Karel Gott Prager, Bit a naznačující možný vývoj k novému tématu a tím je Epilepsie.

Sifon: Posunul se ve schopnostech Davida Vrbíka a v maximech, který představujou dnešní technologie. Každý měsíc se nestačíme divit, co se David naučil. Navíc - on není operátor, ale umělec, takže všechno se děje rovnou v rámci uměleckého plánu, a tím se posouváme všichni.

David: Bit na piazzettě Nové Scény byl jenom desetinkový upgrade všech předchozích SPAMů. Na novém konceptu teprve pracujeme. Doufám, že v Rudolfinu budeme mít nějaké nové věci.

Prager se podílel na rekonstrukci Rudolfina. Je to jeden z důvodů, proč jste se rozhodli o něm znovu mluvit?

V518: Určitě je to jeden z důvodů, je to pokračování v započaté linii. Ale tentokrát není Karel Prager tím hlavním tématem, spíše kontextem, základem. Spojení Prager a rekonstrukce Rudolfina je pro mě zajímavé i z toho důvodu, že je pádným argumentem proti názoru, který líčí Pragera jako necitlivého architekta.

SPAM vytváříte pouze vy tři. Jak dlouho už společně spolupracujete? Co máte společného?

David: Spojuje nás SPAM, TOW, Bigg Boss a WWW. Rozdílní jsme ve všem ostatním.

V518: SPAM byl původně jen taková drobná odbočka od divadelní skupiny TOW, taková audiovizuální laboratoř. Tím jak polevovala vůle k pokračování TOW, rostla chuť dělat SPAM. Zakládajícími členy jsem já a David Vrbík, později se přidal Ondřej Anděra. Naše sounáležitost je dána láskou k podobným věcem, technologii, zvukům, gridům, timelineám a podobně. Společně i často vizualizujeme koncerty projektů vycházející pod Bigg Boss labelem, ať jsou to WWW či moje sólo deska atd.

Sifon: TOW mě oslovilo, když na několik jejich představení odpadnul Vladimir 518, uměl jsem totiž pracovat s programy, které používali. Podruhé si na mě přirozeně vzpomněli, protože jsem znal MIDI noty. Nejzákladnějším impulsem ale byla hudební spolupráce s Davidem a přátelství s Vladimírem přes graffiti.

Pracujete na projektu všichni dohromady nebo si práci rozdělujete? Je těžké dát představy tří lidí v jeden výsledný celek?

V518: Navzájem se známe a respektujeme. Víme, co je koho doména, a spíš se těšíme s čím kdo přijde. Pracujeme odděleně i pohromadě, navzájem se doplňujeme.

Sifon: Naše spolupráce je pořád výjimečná, ani se nehádáme. Je zázračný, že se tři lidi stále shodnou a nehážou na sebe problémy. Je to pro mě hodně vzácný spojení.

David: Spolupráce probíhá poklidně. Treky děláme odděleně, celkovou dramaturgii  a vizuály kompletujeme společně. Kupodivu se nám daří představy naplňovat v naprosté shodě. V TOW jsme měli pravidlo: pokud jeden z nás nesouhlasí, hledá se nové řešení.

Proč by měl být uveden právě v Rudolfinu? Bude tento prostor protikladem k tomuto projektu? Jak se navzájem ovlivňuje místo konání koncertu s koncertem samotným?

Sifon: Jedním z důvodů je to, že Rudolfinum ještě nikdy podobný projekt nezažilo. A my se budeme snažit mapovat celej objekt, takže to může bejt propojení technologie se starou architekturou. V zásadě: pokud má prostor ducha, nebráním se ničemu. Rudolfinum je trochu výzva, protože to není žádným způsobem divná architektonická budova nebo naopak klasický divadlo... Dalším důvodem je určitě zajímavej střet lidí, kteří neznají naší hudbu, ale znají Rudolfinum. Mohou zjistit, že i elektronická hudba by se mohla stát “vážnou hudbou” z hlediska kompozice a provedení. SPAM je taková “progresivní vážná hudba”.

V518: Jako protiklad vůči nám Rudolfinum určitě nevnímám. SPAM má naprosto současný výrazový slovník a hodí se kamkoli, kde současnost žije. Exteriér i interiér budov, moderních i historických, honosných i rozpadlých. Místo určitě masivně ovlivňuje náš koncert, SPAM je založen na reakci a interakci s okolím. I Rudolfinum se okamžitě stane součástí nové verze Bitu.

Myslíte, že je v 21. století důležité propojit audiovizuální stránku? Je jedna samotná už málo? Fungují tyto dva světy (audio, vizuál) i odděleně? Může si člověk pustit pouze hudební záznam a zaujme ho i bez vizuální stránky a naopak?

V518: Disciplíny budou, a je to dobře, fungovat i nadále odděleně. Samotný poslech hudby je svým způsobem nenahraditelný, stejně jako obraz na zdi nepotřebuje zvukový doprovod. My se ale pokoušíme o něco dalšího, nového. Spojením vjemů se samozřejmě i umocňuje zážitek, tohle všechno je jen začátek. Pomalu přichází období 3D obrazu a následné skutečné simulace situace. Princip je furt stejný, forma se rozvíjí, což umožňuje i nový druh zážitků.

David: V poslední době jsem vytvářel scénickou muziku k tanečním představením, jež odtržená od tance nedává moc smysl. Protože jsme se v TOW zabývali komplexním vytvářením nálady a propojením hudby, jevištní technologie, projekce a laseru. Není možné vytrhnout jednotlivost. Na druhou stranu WWW si klidně pustíš bez vizuálu. Myslím, že taky pomáhají texty.

SPAM: Another Brick je plný digitálních technologií. Čím vás tolik oslovily a jak dlouho se s nimi učíte? Je stále co objevovat?

V518: Variabilita, digitální romantika, rychlost, barevnost atd. Objevovat bude naštěstí nutný až do smrti, tempo je závratný....

Sifon: Digitální technologie mi umožnily fungovat naprosto samostatně. Tím odpadly i diskuse s jinýma lidma o tom, jak má daná věc vypadat. Můžu se pohybovat ve světě vzruchu, abstrakce, vážný hudby. Jsem tvůrce od začátku do konce. Dotykový a světelný nástroje jsou moje osobní fascinace. Od třinácti let mám rád J. M. Jarra, který byl průkopníkem z hlediska těhle technologií. Baví mě, co plive dnešní doba - to, že si člověk může vymyslet vlastní techniku hraní i myšlení. Zároveň možnost interaktivity v rámci sluchovizuální komunikace, v níž se projevují individuální osobnosti. Myslím, že pro děti je to lepší než klavír. Pro mě by bylo tvoření hudby bez digitálních technologií náročný na čas a na lidi. Ale láká mě fúze.

David: Výhodná je rozhodně možnost komplexního zpracování čehokoli. Náš systém (říkáme mu Otesánek) se vyvíjí spolu s námi a poslední dobou funguje bez problémů.

Komu je SPAM: Another Brick určen? Předpokládáte, že přijdou lidé, kteří vás již znají skrze vaše ostatní projekty, nebo přiláká ty, co vás neznají, ale láká je tohle unikátní spojení?

Sifon: Myslím si, že je to napůl, V518 je větší jméno než WWW, takže buďto lidé přijdou proto, že mají rádi Bigg Boss nebo nevěděj, o co jde... Zároveň SPAM přiláká lidi, který jsou kolem Nový Scény ND, a zároveň ty, který jsou zvyklí chodit do Rudolfina. Na SPAM už chodí určitý okruh lidí - hiphoperů, který už zajímá všechno, co děláme - byť naprosto mimo žánr.

PSH, WWW, TOW, SPAM - zkratky vás provázejí všemi projekty. Jaký je jejich důvod? Zkrátit čas? Zrychlit tempo v uspěchaném světě? Omezit se na tři znaky? Na ano/ne? Na jedničku a nulu?

V518: V podstatě ano. Pohybujeme se v období všelijakých sekvencí čísel, písmen, znaků. Zkratka skutečně zkracuje, tím urychluje a zrychlení je zajímavé... Přestože i pomalost jedna z typických aspektů naší práce.

Sifon: Dobrá zkratka je silný grafický symbol. Působí jako razítko, stává se znakem. WWW jsou vlastně “zuby”, ale SPAM a BIT jsou už vlastně konkrétní slova... Možná je to postižení z hip-hopu, kde je zkratek spousta. Většina kapel a umělců, které jsme poslouchali, je používá.

napsáno pro f341.cz

Autor: Lenka Veverková | neděle 20.2.2011 15:37 | karma článku: 7,66 | přečteno: 1683x
  • Další články autora

Lenka Veverková

Co je pravda, a co ne? (Mlčení bobříků, Přísně tajné: Hrubá nemravnost)

... přemýšlím u inscenací Mlčení bobříků a Přísně tajné: Hrubá nemravnost. Autorem obou divadelních her je Tomáš Dianiška, který se při psaní nechal „inspirovat“ skutečnými osobnostmi, událostmi a celkovou atmosférou dané doby.

27.2.2017 v 17:47 | Karma: 12,83 | Přečteno: 757x | Diskuse| Kultura

Lenka Veverková

Taková ta dobře udělaná činohra

Ona ho miluje hluboce, on ji rozumně. Ona žárlí na ni a zlobí se na něho, on vyžírá ji a ona chce zpět své peníze. A on podřezává svině. Zní to jako spletitá hra osudu nebo jako námět mexické telenovely?

27.4.2016 v 9:10 | Karma: 11,59 | Přečteno: 531x | Diskuse| Kultura

Lenka Veverková

Takže vy budete kritička!

"A co vy studujete?" zeptal se mě se zájmem komisař, když jsem znovu neudělala zkoušku z autoškoly. "DAMU," přiznala jsem a hlas se mi klepal. "Tak to byste neměla bejt nervózní, ne?

26.4.2016 v 9:30 | Karma: 16,66 | Přečteno: 1028x | Diskuse| Osobní

Lenka Veverková

A žili šťastně až do smrti...

... říká se na konci skoro každé pohádky, aby byl happy end ještě umocněn a malé děti získaly pocit, že zlo zůstalo navždy poraženo a pravda a láska zvítězily nad lží a nenávistí. Ale bylo to tak doopravdy?

16.3.2016 v 18:28 | Karma: 10,80 | Přečteno: 577x | Diskuse| Kultura

Lenka Veverková

Jak jsem si vysnila terasu

Vyrostla jsem na vesnici. Obklopená přírodou jsem tudíž byla dennodenně. Každé ráno mě budilo kohoutí kokrhání a slunce, jež mohutně pražilo do mých oken situovaných na východ. Snídala jsem na zahradě, chodila jsem bosky

21.7.2015 v 14:45 | Karma: 25,54 | Přečteno: 3687x | Diskuse| Ostatní

Lenka Veverková

Padající punčocháče

patří mezi typické holčičí problémy, které muži prostě nikdy nepochopí. Pominu-li transsexuály a travestity, málokterý chlap si dokáže představit ten pocit, když vám padají punčocháče. 

12.6.2015 v 8:38 | Karma: 29,76 | Přečteno: 3418x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Veverková

Nemáš u sebe náhodou...?

kapesník, tužku na oči, balzám na rty, pinzetu, propisku, lihovku, papír, nůžky, pilník, učebnici, pití, svačinu, zápisník, šátek, šálu, rukavice, vložky, tampón, dezinfekci, zubní nit, parfém, flashku, provázek, gaffu, lepidlo, žvýkačku, pravítko, slovník, svetr, svorku, lžičku, vidličku, příbor, kapesní nůž, igelitový pytlík, bonbón, něco sladkýho, prášek na bolení hlavy, deštník a nebo taky gumičku?

12.12.2014 v 9:30 | Karma: 29,54 | Přečteno: 5115x | Diskuse| Osobní

Lenka Veverková

Ta malá babička, co prodává růže

Ta malá svraštělá babička, co postává u podchodu a chvěje se zimou. Ta malá vrásčitá chvějící se babička, jejíž oči na mě zeširoka hledí. A já se jim vyhýbám, seč můžu. U kotníku má igelitku naplněnou desítkami růží. V ruce drží jednu, zabalenou v papíře. Chvěje se. Růže i babička. I kdybych se jí snažila vyhnout, vykoukne na mě znenadání u hlavní pošty. Malá, nepřehlédnutelná babička, jež nemluví, neprosí, nenaléhá. Mlčky stojí a klepe se.

4.12.2014 v 16:45 | Karma: 22,20 | Přečteno: 2534x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Veverková

Návštěva

A: Tak jsme tady. Tady je záchod. Tady koupelna. Támhle kuchyň. Ložnice tady. Ani se nezouvejte. A nebo jo, víte co, venku sněžilo. Vodu. Dáte si? Mám studenou i teplou.

13.11.2014 v 9:00 | Karma: 33,00 | Přečteno: 3406x | Diskuse| Poezie a próza

Lenka Veverková

V tramvaji č. 16

Od té doby, co nepracuju ve čtyřce bez ubrusů, jsem ztratila poměrně častý kontakt s hloupými a omezenými lidmi. Proto mě vždy o to více vyvede z míry situace, kdy někdo takový vstoupí do mé pravdoláskařské bubliny, v níž nikdo nevolí komunisty, nemá rád Dana Landu a všichni používají slova děkuju a prosím.

18.9.2014 v 17:30 | Karma: 36,41 | Přečteno: 6607x | Diskuse| Cestování

Lenka Veverková

Jak jsem se bála o svůj život

oproti svým kamarádkám si připadám jako hrdinka. Často mi s očima na vrch hlavy vypráví, jak se bály jít v noci domů temnou ulicí či nechodí večer do určitých částí města. Každého kolemjdoucího muže považují za vraha nebo násilníka, projíždějící auto jako schránku na únos. Jejich přítelové na ně čekají na tramvajových zastávkách nebo rovnou před vstupními dveřmi jejich domovů. Jejich rodiče jim volají, jestli dorazily v pořádku domů.

16.8.2014 v 8:28 | Karma: 22,82 | Přečteno: 2052x | Diskuse| Osobní

Lenka Veverková

Dneska už se tomu jen směju

říkám vždy, když uplyne přibližne týden nebo pět let poté, co se mi stane nějaký trapas. Situace se nejdříve zdá hrozná tak, že bych nejraději schovala hlavu pod peřinu a nevylezla do té doby, než všichni zapomenou, že jsem kdy existovala. Po pár hodinách, když můj obličej již nevypadá jako popálenina 2. stupně, jsem schopná přestat se litovat a sebemrskačsky si celou historku přehrávat znovu a znovu. Když jsou rány mého sebevědomí zhojené, píšu na blog.

15.8.2014 v 18:20 | Karma: 25,34 | Přečteno: 2355x | Diskuse| Věda

Lenka Veverková

Výstupy na vrchol,

ať už v jakémkoli slova smyslu, jsou mou oblíbenou činností. Po cestě se potím, vzdychám a úpím. Vytrvale se dožaduji odpovědi na otázku "Kdy už?", trochu nadávám, ale zároveň se vše snažím brát s úsměvem a upínat své myšlenky na to, až tam konečně budu! Na vrcholu! A dám si za odměnu tatranku! A konečně svlažím své hrdlo studenou vodou nebo teplým čajem. Ať už tam jsme!

1.7.2014 v 9:26 | Karma: 14,57 | Přečteno: 812x | Diskuse| Cestování

Lenka Veverková

Jak jsme jely z Glasgow

Dlouhé cesty autobusem mi nikterak nevadí. V autobuse dělám mnoho činností, které bych doma nedělala, protože bych prostě, jak se tak říká, neměla čas. V autobuse si čtu. V autobuse koukám na filmy. V autobuse píšu.

30.6.2014 v 9:11 | Karma: 16,37 | Přečteno: 831x | Diskuse| Cestování

Lenka Veverková

To, že mám díru v botě,

zjistím vždy, až když začne pršet. V ten moment se mi ovšem ihned vybaví všechny ty dětské tábory, vlhko v holínkách i pod očima, začínající bolest v krku a nudle u nosu. Proč mi žádné boty nevydrží déle než jednu sezónu?

29.6.2014 v 14:11 | Karma: 20,37 | Přečteno: 1117x | Diskuse| Ona

Lenka Veverková

Jak jsem chtěla jít k psycholožce

Na každýho to jednou padne. Smuténka a pocit, že dneska je to fakt na hovno a spáchat sebevraždu je jediný rozumný řešení. Někdo to řeší heslem ráno moudřejší večera a jde se prostě vyspat, jiný si nalije o trochu víc rumu do čaje. Někdo zavolá kamarádce a popláče si na rameni, jiný prostě nemá čas takové blbosti řešit. V moderní době je ale časté, že prostě jdete k psychologovi.

28.6.2014 v 12:10 | Karma: 39,59 | Přečteno: 11670x | Diskuse| Ona

Lenka Veverková

Jak jsem málem nejela na výlet

Vzhledem k tomu, že tento článek píšu již ve vlaku, můžeme si všichni zhluboka oddechnout a otřít pot z čela již u úvodních řádků. Pointa, nepointa, na svůj oblíbený film se koukáte stále dokola, i když už víte, jak dopadne. Nicméně, abych udržela jakési potenciální napětí, dosadila jsem do fejetonu detektivní zápletku a čtenáři se tak mohou po vzoru poručíka Colomba či majora Zemana ponořit do pátrání.

27.5.2014 v 12:40 | Karma: 13,10 | Přečteno: 1514x | Diskuse| Osobní

Lenka Veverková

Když nemůžu usnout

vstanu z postele a vyndám baterku z tikajících hodin. Když nemůžu usnout, vstanu, v koupelně si natočím vodu do sklenice a vypiju ji. Když nemůžu usnout, zatáhnu závěsy na okně. Když nemůžu usnout, vypnu notebook, protože mě ruší tři žlutozelená miniaturní světýlka úsporného režimu. Vypnu i televizi, na které malý červený puntík svítí jako reflektor.

25.4.2014 v 10:50 | Karma: 18,19 | Přečteno: 1451x | Diskuse| Ostatní

Lenka Veverková

Jak jsem spustila alarm

V poslední době se mi až příliš často stává, že chci schovat hlavu do písku, otočit se na podpatku a zmizet, nikdy se nevrátit a spálit po sobě mosty. Do bezvědomí se ztrapňuji až příliš často. Jsem pro každou legraci a nevadí mi být veselým kašpárkem pro pobavení vícečlenného kolektivu, ale čeho je moc, toho je občas příliš.

11.4.2014 v 12:20 | Karma: 16,46 | Přečteno: 1041x | Diskuse| Osobní

Lenka Veverková

Dál to nepojede

řekl řidič, vystoupil z autobusu a začal něco kutit venku. Ostatní cestující se po sobě vyděšeně koukali a začali vytahovat mobilní telefony, já si otevřela notebook, abych napsala tento článek.

4.2.2014 v 17:36 | Karma: 15,76 | Přečteno: 1155x | Diskuse| Cestování
  • Počet článků 86
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 10069x
Impulzivní, nestálá a věčně nerozhodná. Má ráda kvalitní humor, kvalitní literaturu, kvalitní víno a svůj blog plný kvalitní nudy