Proč nemám ráda rodinné oslavy

10. 10. 2010 8:11:00
JIž od dětství jsem nepřítelem rodinných oslav. Neb jsem jedináček a většina mých příbuzných žije sto kilometrů dál, neúčastním se typických rodinných dýchánků o třiceti rozjařených lidech - opilých strýčcích, hloučků tetiček a babiček, pobíhajících dětí a všudypřítomých balónků.

Kamarádi mi často líčí zážitky ze srazu rodinných klanů, na kterých se potkají i více než čtyři generace jedné rodiny, kvůli oslavě svátku jednoho člena - byť toho nejmladšího, který ještě v plenách pospává v koutě, zatím co ostatní do sebe klopí jednu borovičku za druhou.

V naší rodině je to právě naopak. Nejsme zvyklí na typické nedělní obědy, na nichž si členové u slavnostní tabule (otec - samozřejmě - v čele) s křečovitým úsměvem podávají sůl a sdělují si své názory na americkou politiku i Kropáčkovou ze třetího. Přesto u nás panuje jakési přesvědčení (nejspíše ovlivněné zaběhlými společenskými zvyklostmi), že bychom měli nějakým způsobem oslavit narozeniny/svátek/vysvědčení či snad nějakou další běžnou situaci, která se každý rok opakuje, ale společnost pokládá za důležité ji náležitě ocenit. Snažíme se zapadnout do modelu správné ideální rodiny, a proto v ten důležitý den jdeme obvykle do restaurace. Jsme tři - já, má matka a její přítel. Už jen sejít se na místě smluveném je potíž, poněvadž každý z nás má jinou představu o čase. Matka vyráží o čtvrt hodiny dříve, aby s dostatečným předstihem mohla netrpělivě poklepávat nohou a přivítat mě - tu, která chodí na čas - podrážděným: "No kde jsi?!" Společně pak čekáme na živitele rodiny a plátce účtů. Ten přichází mírně zadýchaný s půl hodinovým zpoždením a ihned objednává příslušný aperitiv, přičemž my už v sobě máme kávu a maminka před sebou plný popelník.

Konverzační témata se v první polovině schůzky točí kolem jídla - mluví se o výběru, prodiskutovává se vhodná volba přílohy a váhá se, zda si dáme moučník nebo polévku. A nebo snad oboje? Ne! To bychom moučník určitě nedojedli! Aby řeč nestála, probíráme také číšníka, zbytek osazenstva restaurace a čistotu záchodů, na které v pravidelných intervalech odbíháme, když už je opravdu nejhůř - když mlčíme, a jen posloucháme, jak se další rodiny vesele baví a hovor jim nevázne. Proto se snažíme udržovat hovor komentováním jídla: "Málo slané," "Já to mám zas přesolené." "Nedochucené!" "Uvařila bych lepší."

Po snědení hlavního chodu se slova ujme matka. Mírně zakašle, aby na sebe upozornila, což není nutné, protože v tichu i mírné zakašlání zazní jako úder zvonu o dvanácté. "Tak ty máš ty narozeniny, Lenko," začne statečně a kouká jinam. Jemně přikývnu a počítám párátka na stole. "Tak my ti přejeme všechno nejlepší a hlavně to zdravíčko," dostane ze sebe ještě a s úlevou se opře o opěrátko polstrované židle. "Díky!" zamumlám. "Fakt díky!" dodám ještě jednou - hlasitěji, protože poprvé to znělo jako polknutí, "Tak, kdo si dá ještě pivo?" zahaleká matky přítel. V tu chvíli se zdá být atmosféra hned o něco přátelštější, poněvadž víme, že si nikdo nic nedá a konečně už půjdeme domů. "Asi zaplatíme, " rozhodne matka a začne se ohlížet po číšníkovi, kterého jsme označili za příliš snaživého. "Ten sem snad nikdy nepříjde!" Tato věta nám umožní nadávat na personál restaurace do té doby, než k nám někdo přijde.

Oslava končí nenápadným podsunutím bílé obálky s penězi a významným pomrkáním ve smyslu: "Tady máš a spíše si šetři, než utrácej!" Společně vycházíme, mírně zamračeni, s vědomím, že za měsíc budeme muset tento sraz absolvovat znovu. Ať žijí rodinné oslavy!

Autor: Lenka Veverková | neděle 10.10.2010 8:11 | karma článku: 24.17 | přečteno: 4624x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky České Budějovice

Stanislava Boudová

60+?!? Stařenka je v posledním tažení! Propadla žebříčkem oplocenky!

Uvězněná na Šumavě! Nikde nikdo! Kolem jen stromy! Nemůže se pohnout! Nohy ve vzduchu! Ruce se nemají čeho chytit! Signál nula! Baterie v červeném poli! Loučí se se životem! Asi přišla její poslední hodinka!

13.7.2022 v 16:55 | Karma článku: 48.69 | Přečteno: 17045 | Diskuse

Petr Maroš

Nesmysl TEĎ omezit dopravu na náměstí v ČB

Tématem uplynulého týdne v Českých Budějovicích bylo bezesporu rozhodnutí rady města o omezení dopravy a zrušení 25 parkovacích na náměstí Přemysla Otakara II.

30.1.2022 v 18:11 | Karma článku: 21.44 | Přečteno: 1080 | Diskuse

Stanislava Boudová

Z malé vísky ...dvěma střiky ...Penisov!

Ne, to není výplod opilecké mysli! To je realita dnešního dne. Ani se nenadějete a už nejste tím, kým jste byli dřív! Stačí dva přesně zacílené střiky!

17.11.2021 v 16:55 | Karma článku: 47.99 | Přečteno: 4810 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3976

Impulzivní, nestálá a věčně nerozhodná. Má ráda kvalitní humor, kvalitní literaturu, kvalitní víno a svůj blog plný kvalitní nudy





TOPlist

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...