Lenka Veverková
- Počet článků 86
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 10069x
Seznam rubrik
- Aktuální dění
- Art
- Fejetony
- Divadlo
- Filmy
- Fotoblogy
- Hudba
- Humr
- Jak...
- Knihy
- Osobní
- Příběhy
- Rozhovory
- Životní styl
Oblíbené blogy
- Optimistický blog Kláry Mandausové
- Zápisky Terezy Boehmové
- Skvělý Stanislav Wiener
- Klára Hüttlová tak trochu z červené knihovny
- Cestovatel Rudolf Havlík
Oblíbené stránky
Oblíbené články
Co právě poslouchám
Lenka Veverková
Jak nám nejel vlak
V souvislosti s novými jízdními řády je nutné kontrolovat každý cestovatelský záměr na internetové stránce idos.cz nebo přímo na titěrně psaných informačních tabulích, jež mnohdy nevyluští ani zdatný křížovkářský velmistr. A to protože:
Lenka Veverková
V oblékání nám chybí odvaha být jiný
Občas se na ulici mezi masou lidí v tmavých džínách a černých kabátech objeví zajímavě oblečený člověk, jenž rozvíří unylou, všudypřítomnou šedivou mlhu. Zároveň je natolik inspirativní, že se na chvíli zastydíte a přemýšlíte, proč jste si ráno nedali více záležet na tom, co si vezmete na sebe.
Lenka Veverková
Jak slavím Vánoce
Přístup člověka k vánočním svátkům prochází několika fázemi: v dětství se na ně těší ("Kolik dárků asi dostanu?"), v pubertě jimi opovrhuje ("Jak pokrytecký a trapný je se na sebe usmívat, když se nesnášíme!"), v dospělosti mu připadají zbytečné ("Je to jen obchodní trik, jak nás donutit utratit více peněz!") a ve stáří podlehne sentimentu ("Vezmu vnuky na procházku a ukážu jim, jak se Vánoce slavily za nás!").
Lenka Veverková
O mé odtažitosti
Poplácáváte se se svými kamarády přátelsky po zádech? Cucháte ostatním vlasy nebo je rošťácky cvrnkáte do nosu? Loučíte se objetím a přidáváte jako bonus dvojité políbení na tvář? Se mnou to prosím nedělejte...
Lenka Veverková
Jak se nám narodilo šest koťátek
Odjakživa jsem chtěla psa, nikoli kočku. Pes je věrný společník, jenž s vámi jde ven za každého počasí, vítá vás veselým štěkáním a skákáním, upírá na vás své smutné oči, když žadoní, a tulí se k vám, když není nejlépe. Zato kočka je pyšná, náladová zmije, která si přijde pro pohlazení a se vztyčeným hřbetem zase pyšně odejde, když ji omrzíte.
Lenka Veverková
Hipsteři - milují alternativu a svůj iphone
Také kolem sebe v poslední době vídáte čím dál, tím víc mladých lidí s obrovskými brýlemi s černými obroučkami, v upnutých džínách a barevných mikinách s kapucí? S obvyklým pětiletým zpožděním k nám dorazil další trend ze Západu: Komunita hipsterů!
Lenka Veverková
Jak mi teklo do bot
Přestože nepatřím k ženám, jež mají v botníku desítky párů bot a stále kupují další a další, uznávám, že obuv je důležitá a chodit bosky není možné. Obzvlášť na podzim a v zimě, kdy jsou kvalitní chodníky posázené hlubokými kalužemi a cesty plné bahna. Boty jsou v tom případě nutností.
Lenka Veverková
Jak nakupovat z druhé ruky
Z prostého důvodu s oblibou nakupuji v second-handech (pro zarputilé milovníky češtiny: v obchodech s oblečením z druhé ruky) originální zboží za velmi nízkou cenu. O kvalitě se nedá mluvit obecně - můžete narazit na potrhané tričko za 50 Kč i na skvělé sametové šaty za dvacku. Hlavní je mít oči na šťopkách, vytipovat si správná místa a dny, nebát se prohrabovat v nekonečných hromadách šatstva a čekat na slevy (5 Kč za kus!).
Lenka Veverková
H&M večírek v Showroomu: Opila jsem se a potkala Sandru Leopardovou
Svět fashionbloggerek (holky v věku třináct až pětadvacet let, které uveřejňují na internet fotky svého oblečení) nyní žije jedinou událostí. Lanvin připravil kolekci pro obchodní řetězec H&M, jež se objeví 23. listopadu pouze v Nákupní galerii Myslbek. Na nákup bude pouze 15 minut a kdo se o oblečení doslova nepopere, nezíská nic. Ani barevné hadříky, ani závistivé pohledy ostatních bloggerek.
Lenka Veverková
Proč nemám ráda rodinné oslavy
JIž od dětství jsem nepřítelem rodinných oslav. Neb jsem jedináček a většina mých příbuzných žije sto kilometrů dál, neúčastním se typických rodinných dýchánků o třiceti rozjařených lidech - opilých strýčcích, hloučků tetiček a babiček, pobíhajících dětí a všudypřítomých balónků.
Lenka Veverková
Jak jsem šla houbařit
Čerstvý vzduch, vůně smrků a borovic, hebkost mechu, švitoření ptáků a hlavně pobyt na čerstvém vzduchu - to vše svádí k tomu vyrazit si do lesa. Vzít si s sebou navíc košík a po cestě kromě pár klíšťat získat i houby! No neberte to, když to máte zadarmo.
Lenka Veverková
Jak jsem dostala první špatnou známku
Neb jsem jedináček, neměla jsem nikdy příliš kamarádů a dny trávila povětšinou doma. Stolní hry, karty, puzzle i šachy jsem měla v malíku od čtyř let a začínala jsem se nudit. Abych nezahálela, usmysleli si mí rodičové, že bych se měla již před nástupem do školy naučit číst, psát a počítat. Nadšeně jsem souhlasila.
Lenka Veverková
Jak se nám narodilo štěně
Každé malé dítě chce psa. A to i když bydlí v paneláku v bytě 2+kk na pražském sídlišti, kde je pro stovky takových jedno hřiště. Nebyla jsem výjimkou a rozmazleným jedináčkovským hlasem přesvědčila své rodiče, aby mi vysněného psa koupili. Racionální argumenty jako: "Kde ho budeme venčit, vždyť tu není žádný pořádný park!" či "Do toho bytu se sem všichni nevejdeme!" jsem lišácky obešla tím, že si nemám s kým hrát.
Lenka Veverková
Jak si užívám své staropanenské víkendy
Mnozí z Vás si myslí, že jako správná teenagerka vyrážím každý pátek a sobotu do víru noci, kterou protančím, a ráno s hadrem na čele hledám prášky proti bolení hlavy. Opak je pravdou. V poslední době si užívám poklidných víkendů, které mí kamarádi posměšně označují jako staropanenské. Je jim totiž líto má absence na večírcích, které končí až za svítání, či snad na koncertech v zakouřených klubech.
Lenka Veverková
Jak jsem se nechala ostříhat na krátko
Vlasy jsou horkým tématem pro každého z nás. Muži jsou hákliví na otázky kolem začínajících koutů a postupně stále se zvětšující potupné plešky. Ženy zase tráví hodiny a hodiny u kadeřnic a stále dokola si pročítají tipy a triky na zdravé vlasy. Následně si kupují drahé šampony a masky na vlasy, aby je v zápětí mohly zničit odbarvováním a narovnáváním.
Lenka Veverková
Jak jsem chodila do dramaťáku
Jako malé dítě jsem byla cvičenou opičkou, jež na povel před celým příbuzenstvem recitovala předlouhé básničky, zpívala veselé i smutné písničky a trhavě sebou škubala na všechny strany do rytmu popu i folklóru.
Lenka Veverková
Jak jsem cvičila aerobic
To, že nejsem sportovní typ, zmiňuji pokaždé, když se ve mě někdo pokouší vyvolat nadšení pro honění se za míčem či snad nějakou aktivitu v týmu. Jsem totiž typický kavárenský povaleč, co se rád zpotí maximálně v sauně.
Lenka Veverková
Jak se u nás peklo vánoční cukroví
Moje maminka s příchodem prosince pravidelně vzdychá: "Raději bych vařila pro dvacet lidí než pekla na Vánoce." Přitom je hospodyňkou snadno srovnatelnou s Magdalenou Dobromilou Rettigovou - vařit, smažit, grilovat, fritovat, dusit, nakládat, konzervovat, udit i zavařovat umí. Jen v tom pečení to trochu pokulhává. Zatímco si mí kamarádi v pondělí k svačině nosí bábovky, perníky, dortíky a koláčky, co zbyly z nedělního poobědního moučníku, já ožužlávám ztvrdlý rohlík se salámem či svírám řízek mezi dvěma chleby. Neznám kuchyni provoněnou pečeným domácím chlebem či vánočkou. Avšak poznám, kdy se maminka péct pokouší. Poté dva dny větráme.
Lenka Veverková
Jak jsem chodila do dramaťáku
Jako malé dítě jsem byla cvičenou opičkou, jež na povel před celým příbuzenstvem recitovala předlouhé básničky, pěla skočné i žalostné písně na přání a škubala sebou na všechny strany do rytmu samby i čači.
Lenka Veverková
Proč nemám ráda týmové sporty
Už od dětství se vždy děsím a chytám za hlavu, pokud jsem vtažena do nějaké týmové zábavy týkající se sportu. Kolektivy plné ječících spoluhráčů, kteří zfanatizovaně ječí: "Děléj, poběž sem, přihraj!", mě dohánějí k šílenství. Mám pocit, že jsem outsiderem, vyděděncem a obětním beránkem.
Lenka Veverková
Jak jsem se poprvé zamilovala
První láska je důležitým mezníkem v životě každého. Nezáleží na tom jestli je vám deset nebo čtyřiapadesát, jestli máte nadváhu, nebo trpíte podvýživou - šimrání v břiše vám dá najevo, že jste potkali toho pravého.
Lenka Veverková
Jak jsem si poprvé uvědomila hodnotu peněz
Peněz si musíme vážit, zvlášť když si je nevyděláváme sami, ale dostáváme je od našich rodičů, kteří pro každou korunu hodiny a hodiny dřou. Je poté velkou drzostí bankovky muchlat, ztrácet či dokonce využívat k nepravostem.
Lenka Veverková
Jak jsem měla otřes mozku
Už od dětství jsem milovnicí bicyklů. Mám ráda vítr ve vlasech, mouchy mezi zuby a kilometry v nohách, kvůli kterým se poté nemohu normálně pohybovat. Pokud nemusím, nepokouším se zdolávat dlouhé úseky a jezdím jen po známých cestám, abych neohrožovala jak sebe, tak především ostatní. Často totiž zapomínám, po které straně se jezdí a která brza se mačká. Nejsem parťák na kolo, s nímž můžete jet týden a on vás obdařuje dobrou náladou a svačinou z batohu. Jsem ten typ, co po pár kilometrech kňučí, že chce přestávku, a po pár dalších nadává na sluníčko, mraky, teplotu, hmyz a přírodní podmínky.
Lenka Veverková
Buďte něžnou květinkou
Vážené dámy! Konec té nesmyslné emancipace! Již žádné tahání těžkých tašek, montování polic a opravování aut. Muži nechtějí do postele se svým kamarádem, jenž krká u piva, alebrž s něžnou květinkou, o kterou se budou moci starat.
Lenka Veverková
Jak jsem byla detektivkou
Jednoho dne jsme se s kamarádkou rozhodly, že máme dost toho věčného sledování televize a že chceme dobrodružství prožít samy na vlastní pěst. Inspirovány poručíkem Colombem, komisařem Rexem a hlavně Jessicou Fletcherovou ze seriálu To je vražda, napsala jsme si do baťohu sbalily vše potřebné. Kapesní nůž, odrbaný sešit, propisky, lupu, křídy a svačinu. Oblékly jsme se do tmavého oblečení, na hlavy nasadily kšiltovky a na krk si zavěsily dalekohledy. Profesionálky jak víno.
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
